Nedávno jsem psala o Kostarice. Zpět do Prahy jsem letěla přes Amsterdam a Panamu. Již při odletu z Prahy mne děsilo, že na zpáteční cestě budu 9 hodin trčet na letišti v Panamě, a tak jsem přemítala, jak tento čas využít. Nedalo by se vyrazit do centra hlavního města? Nebo zajet třeba někam na pláž? Alespoň se podívat na panamský průplav? Nějaké východisko z nudného potulování se po letišti přeci musí být. Líná pusa, holé neštěstí – naštěstí u mne neplatí. Já se ráda zeptám…

Kupodivu využít transfer na letišti k navštívení bývalé španělské kolonie i historické součásti Kolumbie je poměrně jednoduché a země tuto variantu turistům velmi usnadňuje. Stačí prý 5 USD na vízum a volný pohyb po státě Latinské Ameriky bude zajištěn. Nakonec jsem dokonce zdarma dostala jen razítko do pasu opravňující mně vylézt z letiště. Pak už jen najít vhodnou dopravu či průvodce a zábava na celé odpoledne také zjištěna. Ano, na zájem cestovatelů využít dlouhých prostojů na letišti tu jsou opravdu připraveni. Z mezinárodního letiště Tocumen, které je od hlavního města vzdáleno jen přibližně 25 km, jsou pravidelně vysílány po Panamě vyhlídkové autobusy za krásami a turistickými důležitostmi i v blízkém okolí.

Nechce se mi za nemalý peníz nahopsnout do velikého busu a nechat se jen vozit spolu s přehršlí dalších turistů, volím proto jinou možnost – minivan pro pár osob. Nejprve mne chtěli jako bílou turistku (asi jsem působila nějak bohatě) okrást, nakonec to šlo i za pár dolarů. Důvodem k velké smluvní slevě asi byla neoficiálnost daného dopravce nebo přibrání dvou dalších žen. Ty byly uloveny pro tuto tajemnou jízdu stejně jako já. Nic pro člověka neovládajícího svůj šestý smysl, či byť jen lehce paranoidního. Vše probíhalo jaksi podezřele, nabyl by tudíž dojmu, že ho kamsi odvezou, tam okradou, znásilní, budou mučit a nevím, co ještě. Vzpomínám si, jak mně místní elegán podával ruku, aby mi pomohl do drožky, a pak stejnou ruku napřáhl pro dýško. Zdráhala jsem se, jelikož však mé spolucestující neměly drobné, bylo bezpečnější, že jsem dva dolary oželila alespoň já.

Naše čtyřkolové kroky nejprve samozřejmě směřovaly ke stavbě století – Panamskému průplavu. Strategická stavba spojující Atlantský a Tichý oceán. Konečně. Zde jsem chtěla být již od dob, kdy jsem se o průplavu učila ve škole. A díky návštěvě místní směnárny vím, že se tu platí nejen americkým dolarem, ale hlavně panamskou balboou (balboa).

Dámy, se kterými jsem sdílela své zážitky na této cestě, byly schopny komunikovat pouze španělsky. Musela jsem tedy být neustále ve španělském střehu, neboť jejich jihoamerický přízvuk tohoto smyslného jazyka nebyl pro mne nejlehčí na porozumění. Byly z Argentiny a vracely se z dovolené na Kubě.

Všechny tři jsme byly následně odvezeny do historické části hlavního města Ciudad de Panamá – takzvaného Casco Viejo, známého také jako Koloniální Panama. Tam na nás čekala nezbytná zastávka na tržišti se suvenýry, jak jinak, to musí být. Chvíle k zastavení a komorního litování našich hříchů se nám dostala v místním kostele.

Ale to už jsme zase seděly v autě a ujížděly podél Panamského zálivu. Z dálky jsme pozorovaly nepravidelnou křivku připomínající záznam zvuku. Hlavní město se svými mrakodrapy jsme v tu chvíli měly celé jako na dlani, abychom zanedlouho projížděly jeho ulicemi. Okolo luxusních, místy až nekonečně vysokých budov. Město plné bank, přivádějících do země potřebný zahraniční kapitál. Nezbytný přejezd po mostě Puente de las Américas. Jednom ze tří mostů spojujících Severní Ameriku s Jižní. To vše a ještě více v tomto sluncem zalitém odpoledni…

Nakonec jsem trochu litovala, že jsem na přestup měla jen těch 9 hodin. Žádné katastrofické scénáře se nekonaly a my se v pořádku vrátily na letiště pokračovat k našim destinacím. Jako úžasný bonus jsem poznala báječné lidi a troufám si říci, získala i přítelkyni, přinejmenším na FB. Ano, jednu z těch milých argentinských dam. Jsme spolu stále v kontaktu, Nora pravidelně komentuje mé příspěvky a já její. Navíc mám prý otevřené dveře u nich v Argentině – jsem stále zvaná. Tak věřím, že někdy příště vám zde napíši i o cestě do této země.